Zahrada

Čemeřice tibetská

Latinsky: Helleborus thibetanus

Slovensky:

Čeleď:

Výsev: 2 - 4

Výsadba: 1 - 12

Kvetení: 3 - 4

Světlo: Polostín

Zálivka: Střídmá

Čemeřice tibetská patří k novým trvalkám, které nabízejí některá specializovaná zahradnictví.

Všechny čemeřice jsou rostliny Evropské a blízkovýchodní. S jednou výjimkou. Je jí čemeřice tibetská. Popsaná byla již na konci 19. století, i když číňanéji znali a pěstovali jako léčivou rostlinu již řadu staletí. Do zahradní kultury se dostala až koncem dvacátého století především masivními dovozy rostlin sbíraných v Číně a z nabídky čínských obchodníků. Od nich byly překupovány především anglickými, belgickými a holandskými školkaři a distribuovány dále po Evropě ve dvou klonech . růžově a bíle kvetoucích. Nyní se objevují v zahradách i u nás.

Na rozdíl od ostatních čemeřic působí jemným, gracilním dojmem. Na jaře, po roztání sněhu (na přírodních stanovištích v březnu) rychle vyraší stonek nesoucí zvonkovité, bílé či růžové květy velké kolem 5 cm. Květ bývá na stonku 1(–2). Květ má pouze dva měchýřky, čímž se liší od všech zbývajících druhů, které mají měchýřků více. Kvete krátce 1–2 týdny. Listy jsou znožené, skládají se z 7–9 zubatých lístků, které nejsou dále dělené. Listy jsou na okraji zubaté. Listy na stonku jsou menší, obvykle trojčetné. Během léta rostliny zatahují.

V přírodě se vyskytuje v čínských  provinciích Gansu (jih), Hubei, Shaanxi (jih) a v severozápadním Sichuanu. Ačkoliv to jeho vědecké jméno naznačuje, nevyskytuje se v dnešní oblasti Tibetu.
V přírodě vyhledává vlhké horské stinné lesy, především v říčních údolích, často ve společenství vlhkomilných rostlin jako jsou devětsily, čechravy a kapradiny, především z rodu Matteuccia. Vyskytuje se v nadmořské výšce od 1100 do 3700 m.

Jedná se o typicky hajní rostliny. Při správné péči dobře rostou. Vyžadují stinné stanoviště a vyšší vzdušnou vlhkost. Zem musí být lehká, bohatá, humózní, stále mírně vlhká. Úpal a sucho způsobuje předčasné zatažení a oslabení rostliny. V Pražské botanické zahradě v Troji ji pěstujeme přibližně 10 let, a podle našich zkušeností je spolehlivě mrazuvzdorná. Pokud přijde silnější holomráz, rostliny sice vypadají zmrzle a schlíple, ale při zvíšení teploty se bez škody vzpamatují. Čemeřici tibetskou, protože začátkem léta zatahuje, kombinujeme s trvalkami, které pozdě raší (např. hosty) a nahradí holé místo ve výsadbě.

ČASOPIS ZAHRÁDKÁŘ