Zahrada

 

Mrazuvzdornost a zimuvzdornost

O mrazuvzdormosti a zimuvzdornosti se toho již napsalo a napovídalo mnoho. Mrazuvzdornost udává nejnižší teploty, které daný druh či odrůda bez problémů přežijí. Obvykle se vzahuje k USDA teplotním zónám. Zimuvzdornost již prozrazuje, zda daný druh je přizpůsobený průběhu zimního počasí v místě. Vysoká mrazuvzdornost ještě neznamená vysokou odolnost k průběhu zimy. Když si toto uvědomíme, předejdeme častým zklamáním při získání exotických druhů.

Co zahradník to jiný názor na to, které druhy jsou do zahrad vhodné a které určitě nevydrží. Někdo na zahradě pěstuje palmy a juky – a ony rostou, jinému zmrzne i zimostráz.

Vhodnými technickými prostředky lze zvýšit zimuvzdornost o 1 - 2 teplotní zóny.

 

Záleží na znalostech, umění vybrat vhodné stanoviště, štěstí a chuti riskovat a samozřejmě také na průběhu počasí. Je pravda, že v teplých letech u nás dokáže přezimovat mnoho čínských i středomořských druhů. A je na nás, zda budeme riskovat s tím, že o své rostliny přijdeme a pokud umrznou, tak je nahradíme novými či vsadíme na jistotu a vybereme druhy, které jsou odolné.

 Na čem zimuvzdornost závisí?

 1) vlivy genetické

Ne každý druh je k zimě odolný. Ale liší se i populace uvnitř jednoho druhu. Rostliny jednoho druhu, které pocházející z vyšších nadmořských výšek či rostoucí více na sever (či na jih na jižní polokouli) bývají více odolné. Ale i zde se najdou výjimky. Vysoká vrstva sněhu totiž působí jako izolační peřina a tedy některé severské nízké keříkovité druhy nemusí být tak odolné, jak bychom od nich čekali.

 

 2) vlivy geografické

Průběh zimy je v různých regionech rozdílný. Někde mrzne celou zimu a je sněhová pokrývka, jinde, jako u nás, se během zimy střídají období mrazivá a relativně teplá se zančnými výkyvy teploty. Tento nepříjemný průběh počasí může způsobit velké škody – rostliny, např. z východní Asie, po prvním oteplení v únoru začínají rašit a namrzou při vlně mrazu začátkem března. Dochází tak k poškození mladých rašících pupenů nebo na kmenech vznikají mrazové desky.

Na dobré přezimování má ale také vliv průběh léta – příznivé je teplé léto a suchý podzim. Letorosty tak lépe vyzrávají.

 

 3) vlivy mikroklimatické

Poškození mrazem zvyšuje chladný vítr. Přímé slunce v době mrazu způsobuje usychání listů. Kořeny totiž nedokáží ze zmrzlé půdy získávat vodu a nahrazovat tak vodu vypařenou z listů. Tomu jednak předcházíme důkladným zalitím před příchodem mrazů a jednak přistíněním lehkou tkaninou během mrazivých jasných zimních dnů. Pomáhá také mikroklima s vyšší vzdušnou vlhkostí – uzavřený prostor či přítomnost nezamrzlé vodní hladiny. Protože tmavá borka se na slunci rychleji zahřívá, může přímé slunce způsobit vznik mrazových desek. Výběr vhodné lokality hraje významnou úlohu.

 

 4) vlivy výživy a fitness

Lépe přezimují dřeviny nepoškozené, zdravé, nenapadené chorobami a škůdci. Také přílišný řez v létě, který podnítí podzimní růst je nevhodný. Dostatečný přísun fosforečných a draselných hnojiv podporují zimuvzdornost.

 

Čím podpořit zimuvzdornost?

 Pokud vybíráme rostliny pro zahradu, dáváme přednost druhům a odrůdám, s jejichž pěstování jsou dlouhodobé zkušenosti. Zimy poslední roky jsou poměrně mírné, ale jeddnou za 5 – 10 let přicházejí mrazy klesající i na chráněných místech pod –25 oC. Přehled o vhodném i problematickém sortimentu podává naše kniha.

Rostliny vysazujeme obvykle do polostínu tak, aby na ně v zimě nepražilo polední slunce. Výhodná je také poloha chráněná před větry alespoň z východu a severu. Významnou služby pro vytvoření příznivého mikroklimatu poskytne také sezazení a kombinace více stálezelených druhů a odrůd a to včetně tisů a dalších jehličnanů. V noci v zimě tento porost totiž vyzařováním infračerveného záření mírně zvyšuje teplotu a současně brání proudění mrazivého a vysušujícího vzduchu.

Nejnižší teploty bývají při jasných klidných nocích. Při nich proudí studený vzduch směrem dolu. Zvláště při větších výsadbách dbáme na to, abychom rostliny nevysazovali v mrazových kotlinách či ve směru toku mrazivého vzduchu.

 

 

 

 

Rostliny příliš nehnojíme, pokud chceme docílit větší růst, tak hnojíme dusíkatými hnojivy pouze na jaře, na konci léta přidáme fosforečné a draselné hnojivo. Před příchodem mrazů je potřeba rostliny pořádně zalít – vysušení listů je jeden z faktorů poškození mrazem. V době, kdy již mrzne je ale zálivka nevhodná – přemokřená zem výrazně rychleji promrzá. Kořeny můžeme namulčovat zetlelým hnojem, rašelinou, kůrou. Pro rostliny vyžadující sucho můžeme použít suché listí, které překryjeme igelitem či ještě lépe bublinkovou fólií. Mulč zajistí pomalejší promrzání země (20 cm vysoká vrstva mulče nemusí vůbec promrznout!) i stálou vyšší vlhkost substrátu. Pro středomořské a další suchomilné druhy je výhodnější nakrýt zem chvojím, pod kterým se nedrží tolik vody. Podobnou službu může u vyšších dřevin udělat také výsadba půdopokryvných stáletelených trvalek či nízkých dřevin. I nízké opadavé dřeviny dokážína místě udržet sněhovou pokrývku a tím chránit kořeny vzrostlých listnáčů.

Menší keříky chráníme lehkou přikrývkou chvojí především před zimním sluncem. Větší rostliny můžeme před větrem a zimním sluncem chránit bílou netkanou textilií. Ta zabraňuje především vysušování listů v době, kdy kořeny nemůžou díky zmrzlé půdě přijímat vodu. Bílá netkaná textilie se také může použít jako ochrana při příchodu pozdních mrazů, které ohrožují především čínské druhy keřů.

Náchylné druhy také můžeme zimovat v igelitovém rukávu či obalu z bublinkové fólie. Na světlém místě ale musíme dbát na dostatečné větrání.

Fotogalerie

ČASOPIS ZAHRÁDKÁŘ