Zahrada

Teplotní USDA zóny

Teplotní USDA zóny

Popsat přírodní klimatické podmínky určité oblasti podle vhodnosti pro zemědělské plodiny se snažili zemědělci ve většině zemí. U nás vznikl systém rozdělení podle pěstování hlavních zemědělských plodin (oblast kukuřičná až bramborářská). Náš systém byl pouze lokální a není ho možné použít obecněji. Pokud byl vyjadřován číselně, nižší číslo představovalo vyšší nároky na teplotu.

Asi nejčastěji ve světě používaný systém teplotní zonace pěstovaných rostlin byl vytvořený americkým ministerstvem zemědělství (US department of Agriculture). Byl publikován jako částka 814 a revidován v letech 1965 a 1990. Zonace byla původně vytvořená pro Kanadu, USA a Mexiko a jejím základem se staly průměrné nejnižší roční teploty. Systém zonace postupně převzaly také dendrologové (US National Arboretum) a zahradníci (National Gardening Association) a byl interpretovaný pro Evropu, Asii, Jižní Ameriku a Nový Zéland. Dnes se běžně používá pro určení mrazuvzdornosti v katalozích jak amerických tak i západoevropských zahradnických firem.

Rozdělení na zóny je orientační a je třeba k němu přistupovat s jistou rezervou. Zatímco u dřevin poměrně dobře charakterizuje jak mrazuvzdornost (odolnost k mrazu) tak i zimuvzdornost (přežívání zimy), u bylin je určení zimuvzdornosti problematičtější. Ale i u dřevin má vliv průběh počasí – teploty a vlhkost na podzim (vyzrání letorostů), průběh zimy (především trvání minimálních teplot a kolísání teploty) a mikroklimatické faktory – tedy především vlhkost vzduchu a oslunění. U bylin se výrazně projevuje pokrytí půdy sněhem i průběh jarního tání. Sníh poměrně dobře izoluje a teplota substrátu pod jeho silnou vrstvou bývá jen několik stupňů pod nulou.

Ne každý druh byl na zimuvzdornost testován, u mnohých je v literatuře udaná zóna pouhý odhad podle doprovodné vegetace v přorozených původních areálech.

V tabulce je přehled zón (nejnižší zóna představuje nejvyšší mrazuvzdornost), rozmezí minimálních teplot a indikační dřeviny používané v USA. Na dřevinách nemají být patrné známky poškození mrazem. I při letmém pohledu je zřejmé, že zařazení některých indikačních dřevin (především Prunus laurocerasus, Cedrus atlantica a Ilex aquifolium) by dle našich (evropských) zkušeností mělo být v nižších teplotních zónách.

  

zóna

  rozmezí      minimálních  teplot

 

 indikační dřeviny

1

níže než -46 oC

 

Betula glandulosa, Empetrum nigrum, Populus fremuloides, Potentilla pensylvanica, Rhododendron lapponicum, Salix reticulata

2

-46 oC až -40 oC

 

Betula papyrifera, Cornus canadensis, Elaeagnus commutata, Larix laricina, Potentilla fruticosa, Viburnum trilobum

3

-40 oC až -34 oC

 

Berberis thunbergii, Elaeagnus angustifolia, Junipercus communis, Lonicera tatarica, Malus baccata, Thuja occidentalis

4

-34 oC až -29 oC

horské oblasti ČR

Acer saccharum, Hydrangea paniculata, Juniperus chinensis, Ligustrum amurense, Parthenocissus quinquefolia, Spiraea x vanhouttei

5

-29 oC až -23 oC

podhůří v ČR

Cornus florida, Deutzia gracilis, Ligustrum vulgare, Parthenocissus tricuspidata, Rosa multiflora, Taxus cuspidata

6

-23 oC až -18 oC

teplejší oblasti ČR

 Acer palmatum, Buxussempervirens, Euonymus fortunei, Hedera helix, Ilex opaca, Ligustrum ovalifolium

7

-18 oC až -12 oC

výjimečně teplá a chráněná místa ČR

Acer macrophylium, Rhododendron Kurume hybrids, Cedrus atlantica, Cotoneaster microphylla, Ilex aquifolium, Taxus baccata

8

-12 oC až -7 oC

teplejší oblasti západní Evropy

Arbutus unedo, Choisya ternata, Olearia haastii, Pittosporum tobira, Prunus laurocerasus, Viburnum tinus

9

-7 oC až 0 oC

Středomoří

Asparagus setaceus, Eucalyptus globulus, Syzygium paniculatum, Fuchsia hybrids, Grevillea robusta, Schinus molle 

10

0 oC až + 4 oC

 

Bougainvillea spectabilis, Cassia fistula, Eucalyptus citriodora, Ficus elastica, Ensete ventricosum, Roystonea regia

 

Fotogalerie

ČASOPIS ZAHRÁDKÁŘ