Zahrada

Hmyzí rodiny a státy

Kniha Jana Žďárka, entomologa, vysokoškolského pedagoga a popularizátora vědy, je úžasnou sondou do života společenského či sociálního hmyzu, která musí nadchnout každého milovníka přírody. Bohatost a různorodost hmyzu je skutečně obrovská a autor velmi přístupným a zároveň poutavým způsobem popisuje chování různých druhů hmyzu, který má více či méně sociální způsob života. Fascinující je péče jednotlivých druhů o svá mláďata i dělba práce ve velkých hmyzích společenstvích, kde každý jedinec zná přesně svoji úlohu.

Autor se snaží hledat odpovědi na otázky, proč a jakým způsobem se před milióny let vyvinuli živočichové organizovaní do společností, často složitějších než je společnost lidská, kde je na prvním místě společenství nikoliv jedinec a sobectví jedince je vývojově překonaným jevem. Do společností, které jsou opravdu demokratické. Od hmyzu bychom se mohli mnohé naučit. Jejich rodiny, města a státy bezchybně fungují. Kniha je vybavena nádhernými makrofotografiemi. Přes informace, kterými je doslova nabita, se jedná o populární encyklopedii, která potěší velké i menší zájemce o přírodu a jistě bude překrásným dárkem.

Vydala Academia          

 

Ukázka z kapitoly věnované mravencům

O příčinách vývojové úspěšnosti mravenců panují jen vědecké dohady. Harvardští profesoři Bert Höldobler a Edward O. Wilson se domnívají, že onou „výhodou v evoluční soutěží, jež z mravenců učinila dominantní skupinu hmyzu, byl jejich vysoce vyvinutý společenský způsob existence, založený na sebeobětování jedince pro blaho společnosti“, dodávají, že...„za určitých podmínek snad socialismus i funguje, Karel Marx si jen vybral nesprávný druh“. Převratnou výhodou mravenčí společnosti je dokonalá dělba práce a z toho plynoucí její bezkonkurenční produktivita. V mnoha případech se činnost kolonie dá přirovnat k továrně s moderními výrobními linkami osazenými výkonnými specialisty. Je-li třeba v některém místě linky posílit pracovní síly, mraveniště má stále v záloze dost náhradních dělnic, které se podle momentální situace v zájmu posílení výroby samy do výroby zapojí.

Výhody strategie sociálního způsobu života se projevují i v teritoriálních potyčkách a v soutěžení o potravní zdroje. Mravenčí bojovnice může víc riskovat a často se chová jako šestinohý kamikadze. Padne-li v boji, pro kolonii to velkou ztrátu nepředstavuje. Pokud matka může plodit další vajíčka, ztráta jedné či několika dělnic má zanedbatelný vliv na šíření jejích genů, a tudíž i genů všech obyvatel mraveniště. Není ani tak důležitá celková velikost kolonie jako počet samiček a samců, kteří opustí hnízdo a po svatebním letu úspěšně založí další roje. Kolonie musí být schopná ubránit potravní teritoria, jež zajistí optimální podmínky pro rozmnožování.

Společně vybudovaná hnízda představují mnohogenerační obydlí, neboť slouží po delší dobu, než je trvání života jedné dělnice či kladoucí matky. Často jsou vystavěna tak, že v nich dochází i k účinné klimatizaci a větrání. Někdy z nich vedou podzemní chodby do hlubších a vlhčích vrstev půdy, z nichž mravenci v době sucha získávají vodu.

 

mravenec

 

Péči dělnic o plod všech věkových skupin zajišťují povrchové plodové feromony. Podle nich pečovatelka pozná nejen stáří larvičky, ale i její potřeby.

Fotogalerie

ČASOPIS ZAHRÁDKÁŘ