Zahrada

Poznáváme jarní houby

Na houby většina z nás chodí v létě a na podzim. Pokud si však chcete rozšířit toto období i repertoár jedlých hub, pomůže vám v tom pěkně vypravená knížka zkušeného mykologa Mgr. Michala Mikšíka.

 

Poznáváme jarní houby

 

V publikaci naleznete nejenom tzv. pravé jarní houby, které rostou od března do května, ale i druhy hub, jejichž sezona v tomto období končí nebo začíná. Podstatnou částí knihy je atlas, kde je uvedeno na 80 druhů hub a další jsou ještě uváděny v textu u popisů jednotlivých druhů. Nezbytnou součástí jsou věrné fotografie celých plodnic nebo i důležitých rozpoznávacích částí.

Vydala Grada

 

 Vzhledem k tomu, že mezi největší skupiny jarní hub patří smrže, vybrali jsme pro vás z knihy ukázku, která se týká právě těchto hub. 

 

 Smrže jsou tvarově velmi proměnlivé houby.

 

Ekologické nároky smržovitých hub

Smrže najdeme jak na přírodních, tak i na lidmi ovlivněných (synantropních) stanovištích. V přírodě se nejčastěji vyskytují na okrajích listnatých lesů, v lužních lesích, sadech, hájích, par­cích, na loukách, vlhkých místech podél potoků apod., a to hlavně v teplých nížinách. Spíše vzácněji rostou ve vyšších polohách a v jehličnatých lesích, zejména na horských loukách, podél lesních cest nebo v místech, kde se zpracovávalo dřevo. Zpravidla smrže najdeme na okrajích lesů, na slunných místech. Smrže jsou téměř výhradně vázány na vápenité půdy, ať už se na lokalitě vyskytují přirozeně, nebo je to vlivem působení člověka, např. v okolí cementáren, vápe­nek, starých ruin a skládek. Nacházíme je pod jasany, hlohy, jilmy, pod ovocnými stromy nebo v porostech devětsilu. Některé druhy jsou však vázány na zcela specifické biotopy, např. smrž dunový (Morchella dunensis) roste výhradně v písčitých dunách u mořského pobřeží ve Francii a ve Španělsku. Klobouk i zbarvení smrže dunového se velmi podobají smrži obecnému (Mor­chella esculenta), proto je některými autory klasifikován jen jako jeho varieta, ale makrosko­picky se liší zejména v substrátu hluboce zakořeněnou a výrazně zprohýbaně rozšířenou bází třené. Smrž štěpní {Morchella steppicola) je dalším dobře poznatelným druhem, neboť povrch jeho klobouku je výrazně hustě laločnatě zprohýbaný, zejména u mladých plodnic. Na rozdíl od ostatních druhů smržů má dutý pouze klobouk a dutina je ve tvaru trojúhelníku. Třen je plný, s výraznými podélnými komůrkami a dutinami, takže na příčném i podélném řezu je místy dutý. Báze třené bývá někdy výrůstkovitě rozvětvená. Povrch třené je výrazně vločkatý. Smrž štěpní roste na otevřených stopních lokalitách. V současné době je znám z Ruska, Ukrajiny, Maďarska a jedna lokalita byla objevena i na jižním Slovensku.

Kačenky můžeme na rozdíl od smržů najít na neutrálních, vzácněji i mírně kyselých půdách, nejčastěji pod jasany, osikami, trnkami a růžokvětými ovocnými stromy. Dobrým pomocníkem při hledání smržovitých hub jsou fytoindikátory. Doba růstu kačenek a např. smrže kuželovitého, který je nejčasnějším druhem smrže, se kryje s dobou, kdy začínají vyrážet dřín, dřišťál, jahodník a zejména petrklíč. Doba, kdy jsou petrklíče plně rozkvetlé, je zase obdobím, kdy růst kačenek končí a začínají růst smrže, zejména smrž obecný. Vliv na výskyt smržovitých hub mají i další fak­tory, např. bylo vypozorováno, že kačenky jen výjimečně rostou na stráních a „vyhledávají" spíše závětrné, stinné a spíše rovinné lokality. Pokud by chtěl houbař nalézt ve svém okolí vhodné loka­lity podle geologického podloží, může využít např. internetové stránky české geologické služby na www.geology.cz. Na těchto stránkách stačí zadat cílenou oblast a zvolit geologický typ mapy. Podle zbarvení jednotlivých částí na zvoleném území pak můžete dle klíče blíže určit typ podloží a vyhledat si tak o něm detaily. Tento způsob, aniž bychom byli odborníky na geologii, nám může výrazné pomoci při hledání lokalit smržovitých hub. Smržovité houby jsou velmi citlivé na mete­orologické podmínky, a vzhledem k jejich krátkému růstovému období je důležité, aby se v době jejich růstu sešly ideální meteorologické podmínky, optimální teplota vzduchu, vzdušná vlhkost, množství vody v půdě aj. Vzhledem k tomu, že růstové období smržovitých hub spadá jen do rela­tivně krátkého časového úseku roku, ve kterém jsou navíc značné meteorologické výkyvy, stává se, že plodnice můžeme najít např. ve sněhu při náhlé jarní sněhové přeháňce. Na základě uvedených faktorů je pochopitelné, že ne vždy se sejdou vhodné podmínky pro jejich růst nebo se např. houby objeví v rámci jednoho týdne a potom už kvůli radikální změně počasí další nevyrostou.

Dlouhodobá pozorování houbařů i mykologů potvrzují, že smržovité houby jsou velmi citlivé na náhlé změny v průběhu jejich růstu (zejména na náhlé výkyvy teplot) a vyžadují také specifický poměr uvedených faktorů, který, pokud nenastane, nemusí v některých letech vůbec vytvářet plod­nice. Je známé, že na některých lokalitách se objevují smrže ve větším množství jen v některých letech a mezi jednotlivými plodnými roky bývá delší časová mezera i v řádu několika let. Příčiny těchto růstových výkyvů nejsou přesně známy.

 

 

Ucháč obecný je prudce až smrtelně jedovatý druh.

Fotogalerie

ČASOPIS ZAHRÁDKÁŘ