Zahrada

Advent a vánoční zvyky v Evropě I.

Přinášíme Vám první část zajímavostí o zvycích v evropských zemích. Zítra si budete moci přečíst druhou část.

 

Anglie: Vánoční puding a jmelí

Vánoce se v Anglii slaví 25. prosince. V jejich předvečer jsou na krbových římsách zavěšené vánoční punčochy připravené na příchod „Father Christmas“, který přiletí se sobím spřežením, spustí se dolů ze střechy komínem a přiveze dárky.

Anglické domácnosti jsou před jeho příchodem vánočně vyzdobeny. Zářící poinsettie naaranžované kolem krbů a jmelí zavěšené u stropu patří k typickým vánočním dekoracím. Anglickým zvykem je také líbat milovanou osobu pod zavěšeným jmelím.

 


Neodmyslitelnou součástí britského vánočního menu je pečený krocan, biskupský chlebíček a vánoční pudink. Do něj kuchař ukrývá stříbrnou minci pro štěstí. Sváteční hostina je veselou a zábavnou událostí. Lidé si nasazují barevné klobouky a louskají vánočními louskáčky. Při poslechu desetiminutového projevu Jejího Veličenstva královny se však kolem stolu rozhostí ticho.

 


Belgie: „Sinterklaas“ a „Zwarte Piet“

Vánoční radosti začínají v Belgii brzy: dnem „Sinterklaas“. V noci pátého prosince jezdí „Sinterklaas“ (svatý Mikuláš) od domu k domu se svým pomocníkem „Zwartem Pietem“ („Černým Petrem“) a rozdávají dárky. Děti pokládají ke krbům své zimní boty a připravují oves a cukr pro jeho koně. Sinterklaas by neměl být zaměňován se Santa Clausem, protože jeho jméno je sice spojováno s Vánocemi a obdobím adventu, ale není to „Father Christmas“.

Samotné Vánoce v Belgii provázejí hry o narození Krista, průvody a vánoční trhy. Samotné vánoční svátky tráví lidé s rodinou. Sváteční dekorace, jako je nádherně ozdobený vánoční stromek, zářící svíčky nebo slavnostně naaranžovaná poinsettie s červenými květy, napomáhají vytvářet atmosféru jako stvořenou k rozjímání.

 


Dánsko: Girlandy a svíčka s kalendářem

V Dánsku se rozmanité vánoční dekorace k výzdobě domova vyrábějí ručně v době adventu. Většina dánských rodin si sama vyrobí adventní věnec se čtyřmi svíčkami, které symbolizují čtyři neděle křesťanského adventu. Malé červené nebo krémově bílé poinsettie, větvičky a lesklé vánoční dekorace jsou již tradičně jeho součástí.

Pro dánské děti je spolu s adventním věncem symbolem očekávaných Vánoc také svíčka s kalendářem. Tato svíčka je rozdělena čísly nebo horizontálními čarami na jednotlivé dny a postupně uhořívá.

K období Adventu patří v Dánsku „Julenisser”, malí skřítci, kteří si až do Vánoc dělají žerty z dospělých i dětí. Ve skutečnosti však nikdy nikomu neublíží. Koneckonců chtějí také prožít krásné a pokojné Vánoce.

Vánoční večer se slaví v rodinném kruhu s tradičním jídlem. V klasickém dánském dezertu je ukrytá celá mandle a šťastný nálezce je odměněn mandlovým dárkem. Ještě před tím, než se v Dánsku rozbalí dárky, chytí se lidé vzájemně za ruce, zpívají koledy a tančí kolem vánočního stromku tradiční tanec „ring-a-ring-a-roses“.

 


Finsko: Ručně vyráběné vánoční dekorace

Nejvýznamnějším dnem vánočních svátků je ve Finsku 24. prosinec. Oslavy začínají v poledne, kdy je podle dávné středověké tradice ve městě Turku, bývalém hlavním městě Finska, slavnostně vyhlášen vánoční mír.

S příchodem svátků zdobí Finové své domy vánočními dekoracemi. Část těchto dekorací, většinou jsou umělecky kvalitní, se vyrábí ze slámy podle finských tradic starých několik staletí. Slavnostní atmosféru oslav v rodinném kruhu dotvářejí svíčky a sezónní dekorativní rostliny jako například klasická červená miniaturní poinsettie.
Bohatá vánoční hostina, tradiční koledy a dárky jsou základními prvky Štědrého večera. Tento den je již odedávna věnován také vzpomínce na zesnulé. Proto je zavedenou součástí vánočního večera návštěva hřbitova. Tuto noc se sněhem pokryté finské hřbitovy promění v působivé moře blikajících svíček.

 

Francie: Kulinářské Vánoce

Vánoce jsou ve Francii vyvrcholením roku. Na rozdíl od ostatních evropských států zde ale předvánoční období nemá téměř žádný význam. Jenom ulice s obchody jsou ozdobeny girlandami světel a vánočními stromky. Francouzi kupují vánoční stromky na začátku prosince a zdobí je společně s rodinou. Prvního prosince dostanou děti adventní kalendář, ve kterém každé ráno, až do 25. prosince, najdou malý dárek.

Štědrý den je pro Francouze běžným pracovním dnem. Večer se ale sejde celá rodina při okázalé vánoční večeři. Při oslavách francouzských Vánoc jsou právě kulinářské speciality rozhodující. Tradiční štědrovečerní večeře je tzv. „Réveillon“, slavnostní hostina o mnoha chodech. Francouzský Santa Claus, „Père Noël“, přináší dárky v noci ze 24. na 25. prosince.

Na výzdobě pokojů, domů i vánočních stromků se podílí celá rodina. Stejně tak francouzská štědrovečerní večeře je pastvou pro oči. Drobné poinsettie jsou obzvláště vhodné k dotváření atmosféry slavnostní tabule. Francouzi je nazývají „Étoiles de Noël“ – „vánoční hvězdy“. Používají tyto populární pokojové rostlinky k výzdobě místností a dávají si je navzájem jako dárky po celý rok. Ve Francii a také v dalších evropských zemích se poinsettie staly součástí vánoční výzdoby teprve nedávno.

 

Itálie: Symboly Vánoc: Jesličky a stromek

V Itálii je vánoční období poměrně dlouhé: začíná 8. prosince a končí 6. ledna svátkem „Epiphany“ – tedy Zjevením Krista nebo Tří králů. V tomto období lidé zdobí své domácnosti poinsettiemi, připravují vánoční stromky, tradiční jesličky a další barevné doplňky. Někteří Italové drží 23. a 24. prosince půst a tradiční jídlo si dají až po vánoční půlnoční mši. V některých oblastech Itálie otevírají děti dárky již 24. prosince po půlnoci, jinde až následující den ráno. Po tradičním vánočním obědě 25. prosince děti recitují ostatním členům rodiny a příbuzným básně a dostávají za to drobné finanční odměny jako dárky.
Dalším významným datem je 6. leden, kdy přijíždí slavná „Befana“, stará, chudá, ale hodná čarodějnice. Přichází v noci z 5. na 6. ledna, jí oříšky a sušenky, které jí děti připravily, a před tím, než odletí, nechá dětem v punčochách dárky: uhlí pro nezbedy a cukroví pro ty hodné.

Po celou dobu jsou kromě vánočního stromku symbolem italských Vánoc jesličky. Je to vzpomínka na Františka z Assisi, který jako první vyprávěl příběh Vánoc za pomoci figurek. „Presepio“. Betlém s ručně vyřezávanými postavičkami je v mnoha italských rodinách pokládán za základ Vánoc. Všechny figurky kromě děťátka se do jesliček vkládají již osmého prosince, novorozenec přichází po půlnoci 24. prosince.

V současné Itálii se tradice mísí s moderními prvky, které dodávají klasickým dekoracím novodobý nádech. Větvičky poinsettie mohou sloužit jako varianta vánočního stromku a její květy se dají použít k výzdobě jesliček. Červené a krémové poinsettie pokrývají dekorační pyramidu, zdobí podstavec pro klasický vánoční stromek, bílé listy poinsettie dodávají jesličkám sváteční vzhled.

 


Nizozemsko: Dárky od „Sinterklaase“

Advent v Nizozemsku začíná tradicí, která vlastně vůbec nesouvisí s Vánocemi. Svátek svatého Mikuláše je jednou z výrazných událostí tohoto období. Podle pověsti přijíždí svatý Mikuláš, zvaný „Sinterklaas“, do Nizozemska v listopadu, tři týdny před svými narozeninami. Se svou lodí plnou dárků navštěvuje tento patron všech námořníků přístavy, kde jej vítá sama královna Beatrice a velký dav lidí. Následující noci potom Sinterklaas, doprovázený „Černým Petrem“ („Zwarten Piet“) cestuje napříč zemí. Dětem naděluje dárky 5. prosince.

Když Sinterklaas zemi opustí, zdobí se vánoční stromky. Součástí tradiční vánoční výzdoby jsou zimní rostliny jako například jasně červené poinsettie. Tyto rostliny kvetoucí v zimě jsou aranžovány buď v klasickém, nebo moderním stylu. Zajímavé dekorativní doplňky se dají jednoduše vytvořit z poinsettií umístěných například ve skleněné nádobě nebo ve váze spolu se svíčkou a zářivými vánočními ozdobami.

 



Na Štědrý večer mnoho rodin tradičně chodí do kostela. Ve dnech 25. a 26. prosince se rodiny se svými přáteli scházejí ke společnému jídlu a dávají si dárky.

 

Německo: Předvánoční adventní kalendář

V Německu má předvánoční čas zvláštní význam. Vánoční cukroví, adventní věnce a tradiční adventní kalendář jsou pro německé rodiny neodmyslitelnou součástí tohoto období.

Čtyřiadvacet očíslovaných dárečků, které jsou ukryty v adventním kalendáři, zpříjemňuje hlavně dětem očekávání Vánoc. Každé ráno si mohou otevřít jeden z krásně zabalených dárků a celé období vyvrcholí Štědrým večerem a následujícími svátečními dny.

Adventní kalendář se často stává ozdobným doplňkem třeba ve formě zářícího červeného keře vyrobeného z několika silnějších rostlinek poinsettie, na kterých jsou zavěšeny drobné dárky. Tato moderní podoba adventního kalendáře je poutavou dekorací během celého předvánočního období.

Zdroj: www.stars-for-europe.info

Fotogalerie

ČASOPIS ZAHRÁDKÁŘ