Zahrada

Advent a vánoční zvyky v Evropě II.

Pokračování vánočních zajímavostí z evropských zemí. Podívejte se, jak slaví Vánoce ve Švédsku, Norsku, Španělsku, Řecku nebo u našich sousedů v Rakousku či Polsku.

 

Norsko: Vánoční skřítkové a „Julman“

Skandinávské Vánoce neboli „Jul“ mají svůj původ v dávných zvycích. „Julenissen“, jak Norové nazývají Santa Klause, je doprovázen svými pomocníky a přináší dárky a štěstí do domovů a stájí. V noci před Štědrým dnem mu děti připravují na okenní římsu misku s ovesnou kaší, aby se posilnil na cestách z dalekého Laponska, kdy se svým sobím spřežením navštěvuje všechny děti v Norsku.

Vánoční hostina se nazývá „Julbrod“ a v dávných časech při ní bylo podáváno přátelům, příbuzným i členům rodiny na 60 druhů různých pokrmů. Důležitou součástí je až do dneška ovesná kaše, ve které je ukryta mandle. Kdo ji najde, může očekávat, že se v příštím roce ožení nebo vdá.

Norové zdobí své domy typicky norskými adventními dekoracemi převážně z přírodních materiálů. Například hrubá dřevěná bedýnka vyplněná aranžérskou hmotou je vhodnou nádobou pro přírodní aranžmá z větviček, kousků kůry a drobných barevně sladěných poinsettií.

 



Polsko: Vánoční hostie a nečekaní hosté

Advent je v Polsku velice důležitým obdobím, kdy se mnoho dospělých i dětí záměrně zdržuje svých požitkářských radostí (nejčastěji sladkostí) a usilují o vnitřní pohodu a harmonii. Majitelé obchodů se snaží navodit opravdu vánoční atmosféru nejen tím, že
zdobí své obchody, ale také přilehlé ulice. A stále populárnějšími se ve městech stávají velké, bohatě zdobené vánoční stromy na hlavních náměstích.

Domovy jsou samozřejmě vánočně vyzdobené. Červené nebo krémové poinsettie jsou typickou součástí vánočních dekorací. Moc pěkně působí například v proutěných košících spolu s borovicovými větvemi a slámou.

Štědrý den je považován za nejdůležitější den polských Vánoc. Po celodenním půstu se sejde celá rodina u krásně prostřeného stolu (nezbytný je bílý ubrus) a dělí se nejprve o vánoční hostii jako gesto lásky a usmíření, kdy si všichni navzájem popřejí ze srdce vše nejlepší. Když se na obloze objeví první hvězda, začínají vánoční hody. Vždy je navíc prostřeno pro „nečekaného“ hosta. Dárky jsou položeny pod krásně vyzdobeným vánočním stromkem a obvykle nejmladší členové rodiny je potom rozdávají.


Rakousko: „Tichá noc, svatá noc“

V Rakousku stejně jako v mnoha dalších zemích začíná advent čtyři neděle před Štědrým dnem a připadá na konec listopadu nebo začátek prosince. Každou adventní neděli až do 24. prosince se zapálí svíčka na adventním věnci.

Adventní věnce existují v různých barevných variantách. Vyrábějí si je lidé doma sami nebo je zakoupí v květinářstvích. Mohou být tradiční, vyrobené z tmavozelených borovicových větviček převázaných červenými stužkami a s červenými svíčkami. Vyrobit se mohou i netradičně v moderním stylu – barevné větvičky poinsettie dekorativně upravené v aranžérské pěně či ve skleněných lahvičkách. Čerstvě odřezané větvičky poinsettií se před zapíchnutím do aranžérské pěny na chvíli podrží nad plamenem svíčky, aby se zacelily a vydržely déle.

Rakouské děti dostávají malé dárky od svatého Mikuláše a jeho společníka „Krampuse”, kteří 6. prosince procházejí ulicemi.
Štědrý večer se v Rakousku slaví 24. prosince v rodinném kruhu u slavnostně ozdobeného vánočního stromku a s vánočními dárky. Tradičným závěrem je půlnoční mše v kostele. Známou vánoční koledu „Tichá noc”, která byla přeložena do mnoha jazyků po celém světě, zpívali poprvé právě v Rakousku na začátku 19. století.

Vánoční období oficiálně končí 2. února, ale Rakušané považují za poslední důležitý svátek a závěr vánočních svátků 6. leden, svátek Zjevení Krista nebo Tří králů. Děti, převlečené za krále Kašpara, Melichara a Baltazara, chodí ode dveří ke dveřím, zpívají vánoční koledy a přejí lidem požehnaný a pokojný nový rok.


Řecko: Vánoční loď

V Řecku jsou Vánoce jedním z nejdůležitějších církevních svátků. Lidé si celé období mezi Vánocemi a svátkem „Epiphany“ (Tří králů) vzájemně přejí „Kales Giortes“, veselé svátky. Po celé zemi chodí děti ode dveří ke dveřím a za znění zvonků a bubnů zpívají „Kalanda“, oslavné písně přinášející radost a štěstí. Po dvanáct nocí se zapalují ohně na ochranu před skřítky, je to typický zvyk hlavně na venkově.

Místo vánočních stromků se zdobí miniaturní lodě. Tento zvyk souvisí s někdejším mimořádným postavením Atén jako námořní velmoci. Malé plachetnice lemované žárovkami křižují v období Vánoc slavnostně vyzdobené pokoje. Okna a krby jsou bohatě ozdobeny červenými poinsettiemi, které dotvářejí slavnostní atmosféru.

Řecké děti čekají na dárky až do Nového roku: Saint Vassilius jim je v noci na první leden položí k posteli. Na Nový rok se v Řecku podává dort se zlatou mincí zapečenou uvnitř. Nálezce mince čeká šťastný rok. Svátek Epiphany, Tří králů, v Řecku oslavuje křest Krista. V mnoha regionech se v tuto dobu posvěcuje pitná voda.

 

Španělsko: Dárky tří králů

Vánoce začínají ve Španělsku 22. prosince velkou vánoční loterií. Pro Španěly jsou Vánoce nejdůležitějšími svátky v roce, po kterých hned následuje Nový rok zvaný „Noche Vieja“ a 6. ledna svátek Tří králů „Día de Reyes“.

Štědrý večer, „Noche Buena“, je tradičně rodinným večerem. Místnosti jsou slavnostně vyzdobeny borovými větvemi, poinsettiemi v krémové a typicky červené barvě, hořícími svíčkami a jesličkami. To vše dotváří atmosféru k chystané sváteční události, která je v protikladu s každodenním životem.


Po štědrovečerní hostině, při které jsou podávány typické místní kulinářské speciality, se 24. prosince chodí na půlnoční mši. Známá kohoutí mše „Misa del Gallo“ oslavuje kohouta, který podle pověsti jako první ohlásil narození Krista.

Zlatým hřebem a zároveň zakončením vánočních oslav je 6. leden, den Zjevení Páně nebo Tří králů, kdy podle španělského obyčeje přinášejí tři svatí králové dárky dětem. Někteří lidé se 5. ledna převlékají za tři krále nebo jiné historické postavy. A během velké přehlídky „Cabalgata de Reyes“ rozhazují mezi děti sladkosti. Obvykle začíná tato přehlídka plavbou po vodě.

 

Švédsko: Svatá Lucie

Ve Švédsku se na základě dekretu krále Knuta z 11. století přeje „God Jul“, tedy „Veselé Vánoce!“, každý den v období mezi 25. prosincem a 13. lednem.

Štědrý den je tradičně rodinným dnem. Oslavy začínají za soumraku. Stejně jako v jiných evropských zemích jsou jejich hlavní součástí společná slavnostní večeře, dárky a návštěvy mezi příbuznými.

Svátek sv. Lucie připomíná 13. prosince svatou mučednici, která pocházela ze Sicílie a podle pověsti zachránila ve 4. století Švédy před hladomorem. Na paměť této svaté zachránkyně nosí švédské děti 13. prosince svým rodičům jídlo do postele. Brzy ráno se objeví nejstarší dcera převlečená za královnu světla Lucii. Je celá v bílém a na hlavě má věnec ze zimostrázu a svíčky. Lucie přináší tradiční pokrmy, zvláště cukroví, které je pečlivě připravováno a hojně zdobeno miniaturními červenými poinsettiemi. Po celé zemi slaví lidé svátek sv. Lucie slavnostmi a průvody.

 

Švýcarsko: „Samichlaus” a stůl plný dárků

Ve Švýcarsku patří k oslavám čtyř týdnů adventu tradiční zvyky, jako je adventní věnec a adventní kalendář. Svatý Mikuláš nebo „Samichlaus”, jak ho nazývají v německé části Švýcarska, přináší dětem cukroví a dárky 6. prosince.

Štědrý den je ve Švýcarsku převážně rodinnou oslavou. Základem svátků je slavnostně ozdobený stromeček, společné jídlo, zpívání koled, dárky a vánoční mše.

V moderních domácnostech jsou slavnostně vyzdobeny také místnosti a okna. Pro tyto účely se symbolem vánočních svátků současnosti stala právě poinsettie. Jsou vhodné do každého interiéru. Působivé je například aranžmá z jednotlivých větviček různobarevných poinsettií zasazených do aranžérské hmoty. Větvičky déle vydrží, když se jejich stonky krátce ožehnou nad plamenem svíčky. Větvičky jsou umístněny do velkého, barevně sladěného květináče a volně pokryté řetízky z perliček. Takový doplněk umístěný na stole s dárky určitě upoutá každého.

                                                                                                            Podle materiálů: www.stars-for-europe.info

Fotogalerie

ČASOPIS ZAHRÁDKÁŘ