Jak na řez ořešáku
V České republice se v různých lokalitách úspěšně pěstuje ořešák královský (Juglans regia). Vysazovat jeho odrůdy je možné jak v podzimních měsících od října do listopadu, tak v jarních měsících do dubna. Obecně je vhodnější výsadba v podzimním období, neboť ořešák lépe zakoření. Při jarní výsadbě stromy později raší a v případě suchého jara se stromky hůře ujímají. Výsadbový materiál je zpravidla tříletý
Hlavním pěstitelským tvarem ořešáků je vzhledem k charakteru a bujnosti jejich růstu čtvrtkmen až vysokokmen s volně rostoucí, případně kotlovitou korunou. Nižších tvarů lze dosáhnout roubováním na semenáče ořešáku královského nebo ořešáku černého, při kterém bylo prokázáno zmenšení koruny až o 20 % vůči semenem množeným odrůdám. Zmenšit celkovou velikost stromů lze také roubováním na příbuzné druhy, jako je např. ořešák Sieboldův (J. sieboldiana), případně ořešák skalní (J. rupestris). Pěstování roubovanců oproti semenáčům má výhody i v urychlení nástupu do plodnosti, přičemž semenáče plodí nejdříve 15. rokem po výsadbě, kdežto roubované stromy často již ve školce. Nevýhodou štěpování ořešáků je však obecně horší srůstání a špatná afinita s ostatními druhy.
Spon výsadby ovlivňuje nejen způsob dopěstování stromků (roubovanec/semenáč), ale i půdní a klimatické podmínky V oblastech s horšími podmínkami a u roubovanců se volí spon užší, a to 8 až 10 x 8 až 10 m. V teplých oblastech s dostatkem vláhy a optimálními půdními vlastnostmi pak spon 14 až 18 x 14 až 18 m.
Ořešáky patří k dlouhověkým dřevinám a jejich životnost se pohybuje i okolo několika set let. Produkční výsadby mají životnost podle celkového stavu stromů a zvoleného sponu výsadby 45 let i více.
Ořešák je spolu s broskvoní dřevina s nejvyšší regenerační schopností. Dlouholeté pokusy prokázaly, že u řezem neošetřovaných korun stromů může být 50 až 70 % jejich aktivní plochy neplodné. Naproti tomu, pokud je koruna pravidelně řezem ošetřována, sníží se procento neplodné plochy na akceptovatelných 30 %. Optimální termín řezu je v pozdním jaru, v období po vyrašení listů do konce května, ve vyšších polohách i později při délce letorostů asi 10 cm. V tomto období ořešáky po řezu neroní mízu a rány do konce vegetace vytvoří kalus. Ořešák lze prosvětlovat i v průběhu srpna, kdy rány taktéž neroní mízu. Nicméně tento termín řezu není příliš vhodný, neboť vytvořené rány se již do konce vegetace nezahojí, a hrozí tak poškození mrazem.
Řez volně rostoucí koruny s terminálem
Řez po výsadbě
Pokud se vysazuje špičák, je nezbytné nejprve provést řez na korunku (viz kresba). Optimální výška kmínku ořešáku je 150-180 cm. Pokud se vysazuje kratší špičák, po výsadbě se nezakracuje. Při výsad- bě výpěstku s korunkou se provede korekce počtu základních výhonů na 3-4 a terminální výhon. Současně je nezbytné odstranit konkurenční výhon. Ponechané výhony se zakrátí na dva pupeny. Z prorůstajících pupenů se vybere silnější lépe situovaný letorost, přičemž druhý rezervní se odstraní nebo silně zakrátí. V průběhu vegetace se postranní obrost na kmínku buď přímo odstraňuje ve větevním kroužku, nebo zakracuje za prvním listem. Všechen obrost z kmene i rezervní letorost musí být do poloviny srpna odstraněn.
Jarní řez jednoletého očkovance na korunku. Dole je vyznačená výška budoucího kmene, nahoře místo pro založení korunky (5-6 pupenů).
Řez ve druhém roce
Po výsadbě špičáku nejsou v prvním roce přírůstky příliš intenzivní. V předcházejícím roce narostlé výhony se zakrátí na dva pupeny. Cílem řezu je dosáhnut přírůstků o délce 0,5-0,6 m. V následujícím roce se řez opakuje v případě kratších přírůstků, než je uvedeno. Pokud letorosty dosáhnou v průběhu vegetace délky přes 0,6 m, zaštípnou se v polovině srpna na délku jen o několik centimetrů přesahující 0,6 m. Tento způsob řezu se opakuje i ve 3. a 4. roce, tím se zapěstuje dostatek postranního plodného obrostu a stromek plodí již 6-7. rokem po výsadbě.
Řez kotlovité koruny
Řez po výsadbě
Vysazuje-li se stromek se zapěstovanou korunou, ponechají se maximálně 3-4 hlavní výhony. Ostatní přebytečné se ve větevním kroužku odstraní. Ponechané výhony se zkrátí na délku 0,3-0,4 m, terminál se odstraní na nejvýše ponechaný hlavní výhon. V průběhu vegetace se postranní obrost bud přímo odstraňuje ve větevním kroužku, nebo zakracuje za prvním listem. Obrost z kmene se musí též do poloviny srpna odstranit řezem ve větevním kroužku.
Řez ve druhém roce
Pokud přírůstky hlavních větví dorostly do délky přesahující 0,3 m, zakrátí se právě na délku 0,3-0,4 m. Konkurenční a korunu zahušťující výhony se odstraňují ve větevním kroužku. Pokud přírůstky nedosáhly potřebné délky nebo jsou příliš slabé (slabší než 0,7 cm), zakrátí se pouze na první pupen.
Řez ve třetím a čtvrtém roce
Přírůstky hlavních větví a dostatečně silné výhony 2. a 3. řádů se opět zakrátí na délku 0,3-0,4 m. Slabé a krátké výhony se zakrátí na první pupen.
Řez kotlovité koruny ořešáku v 1.-2. roce Řez kotlovité koruny ořešáku ve 3.-4. roce
Výhony křížící a zahušťující korunu se odstraňují. Ve čtvrtém roce se postup zopakuje. Na konci čtvrtého roku je formování koruny ukončeno.
Udržovací a zmlazovací řez
Na udržovací řez jsou ořešáky nenáročné, vlastní řez spočívá v odstraňování poškozených a namrzlých větví, dále pak v prosvětlování koruny. Na rozdíl od ostatních dřevin není nutné prosvětlovat každoročně, ale plně postačí v periodě 2-3 let.
Zmlazování ořešáků je vzhledem k jejich silné regenerační schopnosti úkon poměrně bezproblémový. Optimální termín řezu je bud po vyrašení, nebo koncem srpna. Zmlazování se provádí u přestárlých a mrazem poškozených stromů. Optimální čas zmlazovacího řezu nastává v období, kdy hlavní kosterní větve postupně od vrcholu odumírají (zasychají), přírůstky jsou minimální (méně než 10 cm/rok) a výrazně klesá výnos. Technika řezu spočívá v hlubším sesazení na rozvětvení, ze kterého vyrůstá mladší a zdravá větev (nejlépe za prvním větvením). Čím hlubší řez se provede, tím je intenzita regenerace silnější. Ořešák lze jako jednu z mála dřevin zmladit z pařezu (řezem u země). Zapěstování nového plodného stromku po celkovém zmlazení trvá 5-10 let. Velké řezné rány je nezbytné ošetřit vhodným přípravkem (nejlépe neředěný Latex), čímž se zamezí průniku infekcí do stromu a zahnívání.
Vybrali jsme z knihy Řez ovocných dřevin, kterou vydala Grada