Zahrada

Jehličnany v nádobách

Jehličnany nepotřebují růst výhradně ve volné půdě, mohou dlouhodobě zdobit zahradu, ale také terasu, balkon nebo zádveří, když je vysadíme do nádob. Potřebujeme jenom dostatečně velkou vegetační nádobu, dole s odtokem, opatřenou drenážní vrstvou (keramzit, drobný štěrk, cihlová drť apod.) a substrát pro pěstování jehličnanů. Čistá rašelina je nevhodná! Snadno vysychá a pro delší pěstování má málo živin.  Pečliví přidají ještě mykorhizní kulturu pro jehličnany (Ectovit) a zejména na výsušnější místa také půdní kondicionér Terracotem. Poté vybereme některý z menších kultivarů otužilých jehličnanů, kterému se bude dařit i na omezeném prostoru. Nezáleží jenom na tom, aby se nám rostlina líbila, ale musíme ji připravit podmínky, ve kterých bude prospívat. Je ovšem jen na nás, zda vybereme jednu rostlinu, nebo se rovnou rozhodneme pro větší kompozici. Pro stanoviště ve stínu či polostínu volíme třeba některé tisy (Taxus baccata), velmi krásně působí pomalu rostoucí sloupovité odrůdy s výrazně vybarveným jehličím jako například kultivar ‘Standishii‘  nebo ‘David‘. Zajisté nezklame ani celá řada miniaturních odrůd jedlí.  Z celé řady kultivarů vzpomeňme aspoň oblíbenou jedli balzámovou (Abies balsamea ´Nana´), nebo drobnou odrůdu jedle korejské (Abies koreana ´Oberon´). Jedle budou vděčné za středně těžkou, vlhkou půdu poměrně bohatou na humus i živiny. Na slunci nebudou strádat jalovce ani borovice. Sortiment zahrnuje rostliny nízké až plazivé, ale také sloupovité nebo rozložité exempláře. Vitální a bezproblémový jalovec položený (Juniperus  procumbens ´Nana´), výborně vyzní na okrajích nádob, nebo kultivar jalovce polehlého (Juniperus horizontalis ´Blue Ice´), který navozuje chladnou, přesto však příjemnou atmosféru zimních dnů. Ze sloupovitých odrůd si pozornost zasluhuje třeba odrůda jalovce obecného (Juniperus communis ´Sentinel´), který roste pomalu do velmi kompaktního a hustého tvaru. V sousedství jalovců se v nádobách i z kompozičního hlediska obvykle velmi dobře daří různým zakrslým borovicím. Tradičně se používá kleč v kultivarech např. Pinus mugo ´Mops´ nebo ´Humpy´ s hustým a kompaktním vzhledem. Zejména pro nezapomenutelný zimní efekt nesmíme zapomenout na skupinu borovic, jejichž jehličí se v zimní dobu přebarvuje do zlatavých odstínů veselé žluté barvy. Za všechny si připomeňme třeba kultivar borovice kleče (Pinus mugo ´Wintergold´), která je od pozdního podzimu až do první poloviny jara opravdovou dekorací každé nádoby či zahradního zákoutí.

 

jehličnany v nádobách

 

      Rostlinám v nádobách vždy musíme věnovat více péče než ve volné půdě, jsou na nás poněkud závislé. Jednoznačná je zálivka, a to nejen za vegetace. Voda se vypařuje i v tuhém skupenství, a takto mizí v zimě i z pletiv jehličnanů. Zaléváme je proto dobře nejen před nástupem zimy, ale podle potřeby také v zimním období, kdy teplota na několik dnů stoupne nad bod mrazu. Tato zimní zálivka nemusí být příliš častá, nicméně pro ideální chod všech biologických funkcí jehličnanů je nezbytná. Pěstujeme -li rostliny delší období v nádobách, neobejdeme se bez doplňkového hnojení. Použijeme šetrná hnojiva pro jehličnany, buď druhy, které se přidávají jen na počátku vegetace a postupně se uvolňují, nebo několikrát za vegetace krystalická hnojiva v zálivce či tuhá organominerální, která opatrně zapravíme do půdy.

V zimním období květináče, které nemají izolační vrstvu balíme do ochranného obalu, který bude chránit kořeny a podložíme je také izolační vrstvou, aby nepromrzaly ani odspodu. Dáme pozor, aby se v obalu nehromadila voda. Ne exponovaných stanovištích od ledna dáme přes rostliny stínící fólii, aby je nepoškodilo zimní slunce. Sloupovité jehličnany zase před zimou stahujeme provazem, pásky juty nebo balíme do síťky tak, aby se nerozklesly. Nikdy nebalíme jehličnany do plastových fólií nebo průhledných smršťovacích fólií. K rostlinám musí proudit vzduch, jinak dojde k rozvoji houbových chorob a stromy mohou i uhynout. Sníh a námrazu z rostlin průběžně šetrně setřásáme.

     

 

Fotogalerie

ČASOPIS ZAHRÁDKÁŘ