Zahrada

Jmelí pro štěstí

Báje a legendy

O málokteré rostlině existuje tolik legend, jako právě o jmelí. Podle jedné bylo kdysi stromem, z jehož dřeva byl zhotoven kříž, na kterém zemřel Kristus. Strom hanbou seschl a přeměnil se v rostlinu, která zahrnuje dobrem všechny, kdož pod ní projdou.
Této věčně zelené rostliny si jistě povšimli už naši pradávní jeskynní předkové. Připadala jim velmi tajemná s kouzelnými účinky. Staří Řekové ji považovali za účinný protijed. Zavěšovalo se do domu, aby bránilo v přístupu zlým duchům. Nosily se ozdobné náramky a amulety vyřezané ze jmelí. Tuto tradici převzali kněží a jmelí se stalo symbolem odvahy, zdraví, plodnosti a štěstí. Bývalo zváno „zlatá ratolest“, protože utrhnutá větévka za několik měsíců získala zlatožlutou barvu. Proto mu také byla připisována moc odhalovat a odkrývat poklady skryté v zemi, odemykat zámky a chránit před ohněm. Podobně jako „květ kapradiny“ také jmelí se trhalo buď na svatého Jana, nebo na Vánoce - tedy při letním a zimním slunovratu.
 
 
jmelí
 

Posvátná rostlina Keltů

Plinius ve svém díle Naturalis historia napsal, že druidové vykonávali šestého dne v měsíci obřad, jímž prý léčili neplodnost. Při něm vylezli na posvátný dub a zlatým srpem z něj osekávali jmelí, které zachytávali do bílého pláště. Poté prý byli obětováni dva bílí volové. Takto sebrané jmelí přidané do nápoje prý léčilo neplodnost. Zde právě dochází k záměně jmelí a ochmetu.  Faktem zůstává, že druidové považovali za posvátné i pravé jmelí.

 

 Jmelí a Vánoce

Starodávná symbolika jmelí sice časem vyprchala, ale zůstává spjato s kouzlem Vánoc jako rostlina symbolizující pohodu a mír, přinášející štěstí celému domu. Bez jmelí si dnes Vánoce neumíme představit. Přitom ještě před půlstoletím bylo u nás jako vánoční dekorace zcela neznámé. Zato v Anglii si na něj potrpěli odedávna. A před nimi staří Galové a Keltové, kteří o jmelí tvrdili, že na stromy padá z nebe a proto je uctívali. Jeho tajemnou moc zvyšovalo i to, že pomáhalo léčit mnohé neduhy. Když se o jmelí navíc rozneslo, že přináší štěstí do domu, nesmělo nikde chybět.

 

Trojice oblíbených vánočních rostlin - vánoční hvězda, jmelí a cesmína 

 

Neví se přesně, jak se jmelí stalo vánoční dekorací spojenou s líbáním. Tato tradice prý vznikla za starodávných římských saturnálií. „Kdo se pod jmelím políbí, druhému se zaslíbí,“ tvrdí přísloví ze severu Moravy. To však platí jen pro období od Vánoc po Nový rok. Zvyk líbat ženy a dívky pod zavěšeným jmelím pochází pravděpodobně z Anglie a k nám se dostal z Německa, kam ho přinesli angličtí vojáci. Irové věší jmelí na dveře jako pozvánku k prostřenému stolu a zároveň jmelí chrání jeho obyvatele před zlými kouzly. V Norsku je symbolem usmíření. Rozhněvaní lidé se musí pod stromem se jmelím udobřit, jinak na sebe přivolají hněv bohů.

Lidé věřili, že jmelí udržuje svazky mezi lidmi, protože i bobule jmelí pevně lepí k sobě. Dodnes zavěšujeme jmelí na Štědrý den na dveře nebo nad slavnostní tabuli pro požehnání a jako příslib štěstí do domu. Je pro nás symbolem vánoční pohostinnosti a dobré vůle.  Věříme, že nám přináší štěstí, odvahu a lásku a půvab této hry si nenecháme vzít. I kdybychom pominuli tradici, nelze snítce jmelí upřít dekorativní funkci. O Vánocích do našich domovů prostě patří.

 

Jmelí jako rostlina

Jmelí (Viscum) roste v korunách stromů jako poloparazitický keřík. Tvoří trsy o průměru 30-60 cm. Svými haustorii čerpá z hostitelské dřeviny vodu spolu s rozpuštěnými minerálními látkami, částečně i asimiláty, ale výrazněji ji nepoškozuje. Vidličnaté větve jsou snadno lámavé. Žlutozelené listy jsou dlouhé až 5 cm a 2 cm široké. Květy, které vyrůstají po třech, jsou drobné a nenápadné. Bílé až nažloutlé bobule jsou velké asi jako hrách. Lepkavé oplodí má svůj význam. Umožňuje zachycení plodů se semeny ve větvích. Těchto lepkavých kuliček používali kdysi ptáčníci k přípravě ptačího lepu. Ptáci jmelí také rozšiřují.

 

 

Fotogalerie

ČASOPIS ZAHRÁDKÁŘ