Zahrada

Oměj zabíjí

Některé rostliny jsou opravdu nebezpečné. Málokdo si uvědomuje, že někdy stačí bezděčný dotyk... K těm opravdu nebezpečným patří oměje.

 Oměj Aconitum

Slavnostní večírek pořádaný r. 1856 ve skotské vesnici Dingwall, skončil katastrofálně. Služebná, kterou poslali do zahrady pro křen, omylem vykopala oměj šalamounek. Kuchařka nepoznala, že jí dali nesprávnou ingredienci, a kořen oměje nastrouhala do omáčky na barbecue: výsledkem byli dva mrtví faráři, účastníci večírku. Ostatní hosté ochořeli, ale přežili

l dnes se stane, že si někdo splete oměj s jedlou bylinou. Tato vysoká trvalku s přímou, pevnou lodyhou roste v zahradách i ve volné přírodě po celé Evropě a Spojených státech. Typický přilbový tvar horního kališního plátku modrých až sytě fialových květů dal oměji jméno šalamounek (dle přilby, kterou nosil král Šalamoun). Všechny části rostliny jsou prudce jedovaté. Zahradníci by měli nosit rukavice, kdykoliv se k ní jen přiblíží, a turisty by neměly zlákat její zvláštní plody – měchýřky se svraskalými černými semeny. Kanadský herec Andre Noble zemřel na otravu omějem, když na tento „zlý míšek“ narazil roku 2004 na turistickém výletu.

Jed, alkaloid akonitin, paralyzuje nervy, snižuje krevní tlak a případně zastavuje srdce. Požití některé části rostliny může mít za následek silné zvracení a posléze smrt udušením. Dokonce i náhodný dotyk může vyvolat pocit znecitlivění a mravenčení. Akonitin je tak účinný, že nacističtí vědci jej doporučili jako látku pro otrávené střely.

V řecké mytologii smrtelně jedovatý akonitin prýštil ze slin tříhlavého psa Cerbera, když ho Herkules táhl za sebou z Hádu. A legenda dala oměji další obecné jméno, oměj vlčí mor, protože dle ní staří Řekové používali tuto bylinu k trávení vlků a jejich lovci jako šípový jed. A pověst oměje jako čarodějného středověkého lektvaru vynesla oměji hvězdnou roli v řadě knih o Harry Potterovi, kde ho profesor Snape použije, když pomáhá Remusi Lupinovi při jeho přeměně ve vlkodlaka.

Dalšími příbuznými omějů šalamounku (Aconitum napellus) a vlčího moru (A. lycoctonum) jsou kříženec Aconitum x cammarum a stračce podobný A. carmichelii.

Ukázku jsme vybrali z knihy ZLÉ ROSTLINY a další botanická zvěrstva, kterou vydala GRADA. Více o knize také v části literatura.

Fotogalerie

ČASOPIS ZAHRÁDKÁŘ